Achaltekinský kůň
Achaltekinský kůň
Jeden z nejpodivněji vyhlížejících koní na světě, achaltekinec neboli turkmen, se chová již nějakých 3 000 let v pouštních oázách Turkmenistánu, oblasti na severu Íránu a na východě od Kaspického moře.Přestože Turkmeni pravděpodobně v určité fázi zavedli určitý podíl arabské a perské krve, izolovaná domovina achaltekince způsobila, že byl daleko více ušetřen vnějších vlivů než ostatní jezdečtí koně.Toto plemeno, které je vychováno, aby sneslo extrémní klimatické podmínky pouštního prostředí - nadměrně horké dny střídající se s ledovými nocemi -, se vyvinulo v odolného štíhlého koně, jehož nepochybné defekty stavby těla jsou vyváženy rychlími chody, vytrvalostí a neobyčejnou tvrdostí.Tato tvrdost v mnohém vděčí drsnému životnímu stylu, který byl u něj po mnoho staletí uplatňován.Tradiční turkmenská metoda chovu koní nezahrnovala ustájení.Zvířata byla kryta plstěnými přikrývkami pouze a odkrytou hlavou a uvázána na pastevním provaze.Jejich strava obsahovala skrovné dávky suché vojtěšky, ječmene a skopového loje.Hříbata byla odstavována velmi záhy a koně závodili již jako roční.Dnes jsou achaltekinští koně chováni podle modernějších zásad, během dne volně na pastvě a v noci ve stájích.Stále závodí, ačkoliv dnes již od druhého až třetího roku, jak je zvykem v dostihovém světě plnokrevníků.Živí a atletický achaltekinský kůň se používá k všestranným jezdeckým účelům, včetně skokových soutěží a drezury, a v hřebčínech při šlechtění jiných plemen jezdeckých koní.Jejich neuvěřitelná vytrvalost je rovněž činí ideálními koňmi pro vytrvalostní ježdění, neboť jsou schopni urazit velké vzdálenosti v extrémních teplotách a při minimálním přídělu potravy.Jeden z nejprestižnějších vytrvalostních závodů se konal v roce 1935, kdy achaltekinci museli překonat vzdálenost z Ašchbánu do Moskvy (jejich cesta vedla i přes poušť Karakum) v délce A 4152 km za 48 dní.
Popis plemene
Výška: 153,5 - 154 cm
Zbarvení: Hnědáci a ryzáci často s pozoruhodným zlatým nádechem; rovněž běloši a vraníci
Stavba těla: Velmi jemná hlava s širokými nozdrami, velkýma výraznýma očima a dlouhýma, pěkně utvářenýma ušima; dlouhý rovný a často tenký vysoko nasazený krk; šikmé plece s vysokým kohoutkem; dlouhý, často slabý hřbet, plochý hrudní koš a sklon ke slabým neosvaleným křížem a dlohými svalnatými stehny; silné rovné přední nohy s dlohými předloktími a dlouhé zadní nohy se sklonem k šavlovitému postoji a sblíženým hleznům; malá, ale tvrdá kopyta; řídká hříva a ocas; jemná srst.
